ZEMĚ ZAHALENÝCH KOPCŮ

Po dlouhé opravdu dlouhé době jsme se dočkali krásné zimy. Takové té zimy, kdy vás studený vzduch štípe v nose a pod botami křupe čerstvě napadaný sníh. A tak nám to nedalo a s kamarádem jsme vyrazili za východem slunce. Našim cílem byla hora, která je nejzápadnějším vrcholem Lužických hor a která byla pojmenována podle neobvykle studené vody, která vyvěrá na jejím severozápadním svahu. Je to hora Studenec. Její úbočí pokrývají suťové lesy s mohutnými stromy a rozsáhlými suťovými poli. Na jejím vrcholu se nachází rozhledna, ze které dle mého je výhled nic moc díky přerůstajícím stromům, a tak lepší výhledy poskytují právě suťová pole ležící pod vrcholem na jihovýchod a jihozápad. A tak těsně po východu slunce, kdy jsem se brodil půl metrem sněhu, jsem našel tento nádherný výhled na České Švýcarsko.