I když jí Italský malíř Bondone znázornil jako kometu jednalo s největší pravděpodobností o konjunkci planet. Většina astronomů zastává názor, že to byli právě Jupiter se Saturnem, kteří se na nebi potkali i v roce 2 před naším letopočtem. Ačkoliv ke konjunkci obou planet dochází zhruba každých dvacet let, většinou jsou od sebe mnohem dál. Letošní astronomický úkaz tak byl vskutku výjimečný. Obě planety se k sobě přiblížila na pouhou jednu pětinu průměru měsíce v úplňku a pro většinu běžných pozorovatelů tak na noční obloze splynuli v jednu „hvězdu“. Takové přiblížení se odehrálo naposledy v roce 1623, tedy téměř před 400 lety, kdy však nebylo ze Země vůbec pozorovatelné díky slunci. No a letos to měli lidé s pozorováním taky těžké kvůli všudypřítomné inverzi. Já jsem nakonec vyrazil do Jizerských hor, kde se v oblačnosti udělala mezera a mohl jsem tak tu nádheru pozorovat nad Frýdlantským cimbuřím, přes které se do údolí přelévala mlha.